ÚSTAV ARCHEOLOGICKÉ
PAMÁTKOVÉ PÉČE
SEVEROZÁPADNÍCH ČECH

veřejná výzkumná instituce

Lokalita ohrožená orbou a detektoráři

Nezabylice (okr. Chomutov) – lokalita ohrožená orbou a detektoráři

Na lokalitě Nezabylice se nachází jedno z nejdůležitějších pohřebišť doby římské v severozápadních Čechách a jedná se tudíž bezpochyby o území s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pohřebiště je z dlouhodobého hlediska ohroženo dvěma negativními jevy. Jednak při cyklicky se opakujících agrárních činnostech (orba, setba, sklizeň, chemické ošetřování aj.) dochází k soustavné devastaci mělce zahloubených žárových hrobů. Druhým negativním faktorem je stále hrozící rabování lokality některými amatérskými nadšenci – tzv. detektoráři. Dlouhodobé ohrožení a pokračující devastace lokality představují hlavní důvody pro každoroční a více méně systematický archeologický výzkum (Blažek et al 2014; 2015). Od roku 2011 vede výzkum Oblastní muzeum v Chomutově spolu s Ústavem archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě v. v. i. V roce 2012 byl v rámci mezinárodní spolupráce jako třetí partner přibrán Instytut Archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego. Výzkum je již poněkolikáté uskutečňován díky účelovým prostředkům poskytovaným z Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu v Ústí nad Labem. Do roku 2014 bylo prozkoumáno celkem 47 žárových hrobů z doby římské datovaných do 1. až 2. století n. l.

V sezóně 2015 byla odkryta plošná sonda o velikosti 0,6 aru, v jejímž rámci bylo prozkoumáno šest pravěkých objektů. Nejstarší nález představuje hrob malého dítěte s keramickou nádobou, datovaný do kultury mohylové střední doby bronzové (ca 1550 až 1250 př. Kr.). Sezóna v roce 2015 přinesla především zcela zásadní poznatky ohledně pohřebního ritu u polabských Germánů. Zajímavá byla dvojice oválných jam z doby římské, v jejichž výplních se nacházela hustá kumulace zlomkového keramického materiálu a spálených lidských ostatků. Důležitý nemovitý nález představují tři zlomky importované keramiky, jež pocházejí pravděpodobně z některé z římských provincií.

Nejzásadnější nález dané sezóny představuje unikátní kostrový hrob ze starší doby římské, datovaný do první pol. 1. stol. V jeho výbavě se našla celá bronzová nádoba (tzv. pánev) se skvostně zdobeným držadlem, jejíž místo produkce hledáme v prostoru dnešní Itálie. Šat zesnulého spínala bronzová spona a součástí opasku byla dobře zachovaná bronzová přezka. Úprava a výbava hrobu představují nejspíše jeden z projevů místní germánské aristokracie. Podobně vybavený kostrový hrob ze starší doby římské byl v Ústeckém kraji naposledy prozkoumán bezmála před 100 lety. Na základě doložených importů lze předpokládat, že místní germánská elita udržovala čilé obchodní kontakty nejen s provinciemi, ale i s vlastní Římskou říší (http://www.archaeology.org/news/3787-151008-czech-republic-burial).

 

Vedoucí výzkumu: Jan Blažek (ÚAPPSZČ Most), Lenka Ondráčková (Oblastní muzeum Chomutov), Marek Půlpán (ÚAPPSZČ Most), Agnieszka Půlpánová-Reszczyńska (Instytut Archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego)

 

Literatura:

Blažek, J. – Ondráčková, L. – Půlpán, M. – Reszczyńska, A. 2014: Nové žárové pohřebiště z doby římské v Nezabylicích, okr. Chomutov, Archeologie ve středních Čechách 18/2, 799-811.

Blažek, J. – Ondráčková, L. – Půlpán, M. – Půlpánová-Reszczyńska, A. 2015: Výzkum pohřebiště z doby římské v Nezabylicích, okr. Chomutov. In: Sklenář, K. (red.): Archeologické výzkumy v Čechách 2014, Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 97, 35-36.

http://www.archaeology.org/news/3787-151008-czech-republic-burial

 

 

Obr. 1. Profil jámového žárového hrobu z doby římské (foto M. Půlpán).

Obr. 1

 

 

 

 

 

Obr. 2. Začišťovací práce na kostrovém hrobě z doby římské (foto M. Půlpán).

Obr. 2

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 3. Kresebná dokumentace kostrového hrobu (foto M. Půlpán).

Obr. 3