Menu Zavřeno

Název projektu:
Archeologie ve světovém dědictví – krajiny dobývání cínu (ArchaeoTin)

Finanční podpora EU:
3.517.607,43 €

Doba realizace projektu:
22. 2. 2023 – 30. 6. 2026

Tisková zpráva

Kontaktní osoby:
Dr. Christiane Hemker, Landesamt für Archäologie Sachsen
christiane.hemker@lfa.sachsen.de
Mgr. Jana Burdová, vztahy s veřejností
archaeomontan@uappmost.cz

Projektový partneři:
Zemský úřad pro archeologii Sasko – vedoucí projektu
Univerzita Ludwiga Maxmiliána v Mnichově
Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, v. v. i.
Technická univerzita v Drážďanech
Masarykova univerzita v Brně
Museum Zinngrube Ehrenfriedersdorf 
Regionální muzeum v Teplicích, p. o.

Cíle a obsah:
Obsahem projektu je přeshraniční interdisciplinární výzkum těžby cínu v Krušných horách se zaměřením na těžbu rýžováním a na zpracování a prezentaci získaných poznatků formou putovní výstavy. Na spolupráci se podílí 13 organizací. Společné využívání a další rozvoj různorodých archeologických, historických a přírodovědných metod přispěje k lepšímu montánně-archeologickému a historickému zpracování dosud málo prozkoumané těžby cínu rýžováním a jejího významu pro kulturní vývoj a utváření hornické krajiny Krušných hor mezi dobou bronzovou a novověkem, tedy v období zhruba 4000 let. Díky projektu dojde k podpoře 23 kulturních resp. turistických památek prostřednictvím lokálních montánně-archeologických výzkumů, nabídce odborných přednášek, školení zástupců daných lokalit jakožto multiplikátorů a poskytováním obsáhlých materiálů pro jejich vlastní osvětovou činnost.

Výsledky projektu:
Výzkum hornictví cínu v Krušných horách a jeho vývoje v průběhu tisíciletí realizuje přeshraniční výzkumný tým, jehož kompetence se vzájemně doplňují. Mezi používané metody patrí mj. radiokarbonové datování, dendrochronologie, palynologie, antrakologie, analýzy rostlinných makrozbytků, geochemie, archeometalurgie, mikromorfologie, sedimentologie, mineralogie a petrografie. Cílem společného výzkumu je systematicky znázornit vývoj hornictví a produkce těžby cínu v Krušných horách a její celoevropský význam a poukázat na interakce se socioekonomickým vývojem v pohraničí.

Plánované výsledky projektu predstavuje 1 putovní výstava, 1 sborník, 1 publikace, 1 konference, 1 sada materiálu pro multiplikátory, nejméně 50 prezentací a publikování v médiích.

V Drážďanech v prostorách vedoucího partnera projektu: Zemského úřadu pro archeologii Sasko proběhlo zahajovací setkání. Sešli se na něm zástupci projektových partnerů, kromě vedoucího partnera a naší instituce též kolegové z Masarykovy univerzity Brno, Univerzity Ludwiga-Maxmiliána v Mnichově, z Technické univerzity v Drážďanech a z muzea Zinngrube Ehrenfriedersdorf a z Regionálního muzea v Teplicích.

Cílem setkání bylo určit vědecké cíle a úkoly jednotlivých partnerů. Za tímto účelem vznikla pracovní skupina výzkumná a pracovní skupina k plánované závěrečné výstavě. Druhého dne nám kolegové ze Zemského úřadu pro archeologii umožnili shlédnout sondy na pravěkém rýžovišti v Schellerhau, jehož objevem úvahy o projektu ArchaeoTin vlastně začaly.

Ve dnech 7. – 8 dubna 2025 proběhla v rámci projektu ArchaeoTin další prezenční schůzka Lead partnera s projektovými partnery. Jejím cílem byla výměna informací o nejnovějších výsledcích probíhajícího výzkumu. Před exkurzí do terénu navštívili účastníci Infocentrum hornické krajiny Krupka, kde je přivítal PaedDr. Rostislav Kadlec, místostarosta Krupky.

Hlavním cílem projektu ArchaeoTin. Archeologie ve světovém dědictví – krajiny dobývání cínu je archeologický a přírodovědný výzkum pozůstatků rýžovišť cínu v Krušných horách a s jeho pomocí zodpovědět otázky, zda se tato surovina na tomto území získávala již v době bronzové, kde se s ní obchodovalo či jaké bylo tehdejší klima v drsných podmínkách Krušných hor. Výsledky projektu budou prezentovány formou putovní výstavy, doprovodném katalogu k ní a také závěrečné konferenci pro odbornou a zainteresovanou veřejnost.

Jedním ze zkoumaných regionů staré těžby cínu je i Krupecko. V dosavadním výzkumu se zde archeologům podařilo nalézt rýžoviště cínu již z 12. až počátku 13. století ve Fojtovicích, či doklady počátku hlubinné těžby nad Krupkou ve 14. století. V projektu je digitalizována i nejstarší krupecká horní kniha. Plánován je i průzkum známého hornického hrádku Loupežný.

S jeho výsledky bude veřejnost seznámena prostřednictvím Infocentra hornické krajiny.

Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem hostila v rámci celofakultního povinně volitelného kurzu, jež má dlouholetou tradici, Kryštofa Dernera. Ten se zaměřil na nejnovější archeologické objevy týkajících se těžby cínu v Krušných horách. V přednášce načrtl dějiny dobývání cínu a představil dosavadní výsledky probíhajícího projektu ArchaeoTin, používané metody i úskalí, na něž bádání naráží.

Od 15. 5. do 22. 5. se v rámci projektové výuky konal program interaktivních přednášek pro žáky čtvrtých až devátých tříd Základní školy v Klášterci nad Ohří – Školní 519. Ty vedl Kryštof Derner a v zábavném stylu sobě vlastním ukázal v praxi, jak se plaví cín, jak se dobývá ruda mlátkem a želízkem, nebo jak funguje dvojzvratné vodní kolo. Tyto dovednosti a techniku si pak děti mohly samy zkusit. Žáci a žákyně se zapojili nad očekávání aktivně. Dokonce sami od sebe vyučujícímu vyrobili cínového panáčka, čímž se krásně trefili do českého názvu chystané výstavy „Člověk a cín“. Jenom učebna pak vypadala jako po povodni.

Dne 25. června proběhlo online další pracovní setkání Leadpartnera s projektovými partnery. Jedním z cílů schůzky bylo shrnutí aktuálního stavu plánování výstavy – partneři z Teplic a Ehrenfriedersdorfu shrnuli obsah jednání s agenturou ö_konzept, která bude vytvářet design výstavy. Jednotliví projektoví partneři představili současný stav své práce a nastínili plán na letní měsíce.

Dr. Hemker zrekapitulovala výčet akcí, které se budou konat převážně v průběhu podzimu letošního roku a na kterých bude projekt ArchaeoTin prezentován. Konkrétně např. během konference se zaměřením na období popelnicových polí a dobu halštatskou v Ústí nad Labem ve dnech 1.-4.10.2024 v Ústí nad Labem a mnoho jiných.

Frank Trepte ze společnosti core consult uvedl podrobnosti k organizaci dalšího prezenčního setkání, které se uskuteční ve dnech 23.-24. září v Eibenstocku. Jeho organizátorem budou tentokrát kolegové z mnichovské univerzity a pokud počasí dovolí, bude jeho součástí mimo jiné i terénní exkurze do Sauschwemme.

Dne 28. srpna proběhla v Muzeu města Duchcova dokumentace a digitalizace nejstarší horní knihy Krupky z let 1512-1527. Kniha je unikátní díky informacím, které se vztahují k těžbě cínu v Krupce na přelomu středověku a raného novověku. Dokumentace proběhla v rámci součinnosti ÚAPP (Vilém Zábranský) a FF UJEP (Jan Peer) jakožto přidruženého partnera projektu. Na místě také byl natáčen i dokument procesu digitalizace. (Petr Mikšíček).

Na probíhající projekt ArchaeoTin a jeho témata bylo upozorněno při společných přednáškách Podkrušnohorského technického muzea a Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, v. v. i. konaných v září a říjnu 2024 v Mostě. Cílovou skupinou byli posluchači Univerzity třetího věku pořádané Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. V přednášce o hospodářském vývoji regionu Krušných hor a Podkrušnohoří bylo především poukázáno na to, že v protikladu k dnešnímu stavu byly v minulosti hlavní industriální oblastí hory a jejich zemědělským zázemím dnes vytěžené oblasti v nížině. Na počátku zdejšího dobývání kovů stojí rýžování cínu. Na tuto skutečnost a probíhající projekt byli studenti upozorněni i v přednášce o dobývání surovin v regionu. Ve výkladu o dějinách těžby bylo náležité místo věnováno i výsledkům již skončeného projektu ArchaeoMontan. Velký zájem posluchačů o přednášky dává naději na další pokračování, kdy již budou moci být představeny konečné výsledky projektu ArchaeoTin.

Dne 20. 11. 2024 se uskutečnila v Mostě (místo jednání bylo zvoleno s ohledem na zranění K. Dernera) jedna z četných pracovních schůzek ohledně realizace náplně T5 pro výstavu vznikající v rámci projektu ArchaeTin. Za Regionální muzeum v Teplicích byla přítomna Lucie Kursová a Eva Klášterková, za ÚAPP Most Kryštof Derner a Vilém Zábranský za UJEP Ústí nad Labem. Na schůzku byli přizváni dva zástupci firmy Tasty Air.

Postupně se vyvíjela myšlenka, jak návštěvníkovi výstavy poutavým způsobem ukázat proměnu hornické krajiny Krušných hor od oblasti Krupky po Fojtovice do období středověku. Padlo mnoho nápadů a možností realizace, až byla vybrána idea s modelem krajiny v 3D o rozměru cca 170×100 cm (velikost bude ještě upřesněna) a videomapingem. Před očima návštěvníka by se tak měl odehrávat příběh postupného dobývání horské krajiny člověkem, její proměna vlivem hornické činnosti až po postupné osidlování od nižších poloh k horským, vznik pinek, propadů, odlesnění.

Stejným způsobem budou osloveny i další dvě firmy z důvodu výběrové řízení.

Jak bylo smluveno na posledním jednání v Eibenstocku, konala se ještě před koncem letošního roku, přesněji 26.11., online pracovní schůzka projektových partnerů. Jejím cílem bylo opět informovat ostatní partnery o aktuálním stavu prací a krátce shrnout všechna opatření publicity, která jednotliví partneři uskutečnili/uskuteční v období od října do prosince.

Dozvěděli jsme se tak, že mnichovští kolegové zhotovili s pomocí 3D tiskárny repliku pylového zrna, která bude následně prezentována na výstavě. Mimo jiné zde budou mít děti k dispozici pexeso, takže formou hry budou moci poznávat jednotlivé druhy stromů a vzhled jejich pylových zrn. Naše pracoviště informovalo ústy Kryštofa Dernera o odebraných vzorkách. Výsledky odběrů z rašelinišť očekáváme v prosinci a v průběhu února 2025. Grit Neubauer z TU Dresden popsala exkurzi do Serrahnu na severu Německa, která se konala za účelem zkoumání morfologie pomocí referenční oblasti s převážně bukovými lesy. Kolegové z Brna detailně popsali výsledky geochemické analýzy artefaktů z teplického muzea a vzorků od saských partnerů a terénní práce na rýžovišti k analýze vrstev sedimentů. Zároveň nám byl představen nový projektový koordinátor, jehož jedním z prvních úkolů bude příprava dalšího prezenčního projektového setkání. To se bude konat v Teplicích ve dnech 7.-8. dubna 2025. Matthias Schubert z LfA představil nové výsledky z několika odkryvů v údolí Greifenbachu, v nichž bylo možné identifikovat umístění razicích nástrojů a tavicích pecí. Zde získaný struskový materiál musí ještě analyzovat Masarykova univerzita. Kolegyně z muzea v Teplicích a Ehrenfriedersdorfu popsaly výsledky posledního jednání pracovní skupiny, jež v současnosti intenzivně pracuje na plánování mediálních výstupů 3. tematického okruhu. Mimo jiné taky finišují práce na ediční plán doprovodné publikace, na jejímž vzniku se budou podílet všichni projektoví partneři.

Dne 23. října 2024 proběhla v teplickém muzeu další z řady přednášek pro veřejnost, kterou si tentokrát na téma vývoj krajiny v Krušných horách a podkrušnohorských pánvích a přírodních katastrof od středověku po současnost připravil Mgr. Vilém Zábranský, Ph.D. V rámci přednášky přiblížil nejdůležitější změny v krajině v posledních tisíci letech, které souvisely se zemědělskou činností, těžbou cínu, stříbra a hnědého uhlí. Zároveň zdůraznil, že typický reliéf, geologická stavba a právě činnost lidí vytvářely také pro přírodní ohrožení a katastrofy. Některé z těchto událostí měly výrazný dopad na společnosti jako v případě bleskových povodní v roce 1927, které drtivě zasáhly Teplicko. Přednášku zakončil pak různými přístupy, jak lidé tyto přírodní jevy vnímali a jak se s nimi vyrovnávali.

V posledním předadventním týdnu se v děčínské kulturní kavárně Coffee & Books konala přednáška Kryštofa Dernera s názvem Archeologie hornictví v Krušných horách. Jak je u přednášek v rámci cyklu Café Nobel typické, záživnou formou všem přítomným shrnul historii a způsoby těžby nerostných surovin v proměnách času, nastínil její nejbližší vývoj a představil aktuální stav, cíle a výstupy projektu ArchaeoTin – Archeologie ve světovém dědictví – krajiny dobývání cínu. Přednáška plynule přešla v diskuzi se zainteresovanou veřejností.

Začátkem listopadu proběhl terénní výzkum fojtovického rýžoviště. Účastnil se ho Kryštof Derner s Vilémem Zábranským a k následné konzultaci byl přizván fluviální geomorfolog Lukáš Vaverka z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP. Ten se soustřeďuje na sedimentaci horských potoků a pomohl odpovědět na několik klíčových otázek týkajících se rozlišování přírodních a lidských vlivů na utváření dna horských údolí, predikce míst sedimentace kasiteritu v nížině (pro případné zkusmé vrty) a konečně také v rámci další spolupráce interpretovat odebrané profily v rýžovištích s ohledem na určení přírodních a umělých vrstev a rychlosti sedimentace.

Koncem září se v saském městečku Eibenstock konala dvoudenní schůzka projektových partnerů s Leadpartnerm, kterou tentokrát organizovali kolegové z Ludwig-Maximilians-Universität München. Jejím cílem bylo sdělit ostatním, jaké pokroky v projektu daný partner v letních měsících udělal.

Mezi významné počiny patřil pokus o tavení kasiteritu, tedy simulace historického získávání cínu za různých výchozích podmínek. Pokus vedl Ken Massy z mnichovské univerzity. Vědečtí pracovníci z Masarykovy univerzity v Brně dále analyzovali vzorky získané při terénních prospekcích a z muzeí na přítomnost kasiteritu a cínu. Vědečtí pracovníci z Technische Universität Dresden vymodelovali lesní krajinu v oblasti Dippoldiswalde od počátku 11. století v proměnách času. Kolegyně z teplického a ehrenfriedersdorfského muzea odsouhlasily časový harmonogram výstavy a domlouvaly požadavky na jednotlivé vystavované exponáty, ty budou tlumočit na schůzce se zástupci firmy, jež výstavu graficky ztvární. Naše pracoviště představilo místa, která byla vytipována na základě LIDARu k terénnímu průzkumu.

Ve jmenovaném období natáčel dokumentarista Petr Mikšíček, krátké filmy zaznamenávající metody, jež používají výzkumní pracovníci v rámci realizace našeho projektu. Ty budou poté prezentovány na závěrečné putovní výstavě..

Druhý den se pracovní schůzky zúčastnili i zástupci asociačních partnerů, kterým dr. Hemker z Landesamt für Archäologie shrnula dosavadní činnost a výsledky práce jednotlivých projektových partnerů. Poté následovala tradiční exkurze do terénu, naše kroky směřovaly do několik kilometrů vzdáleného, rozsáhlého rýžoviště v Sauschwemme. Za profesionální prohlídku naleziště děkujeme kolegům z Landesamt für Archäologie.

Další pracovní schůzka se bude konat před Vánocemi, tentokrát online.

Ve čtvrtek 2. května se v Tharandtu konala schůzka Kryštofa Dernera (ÚAPP SZČ) s Grit Neubauer z Technické univerzity Drážďany. Jejím cílem bylo prohlédnout si vybavení místní laboratoře, diskutovat o pracovních postupech kolegů antrakologů a dendrologů a mimo jiné si vyzkoušet mikroskop na vlastních vzorcích mikrostrusek. Dále došlo k předání vzorků uhlíků k plavení (tj. přípravě pro další analýzy), které proběhnou v České republice.

Ve čtvrtek 18. 4. 2024 se v Regionálním muzeu v Teplicích konala přednáška Kryštofa Dernera na téma montánní archeologie v Krušných horách. Během zhruba dvouhodinového programu nastínil vývoj těžby rud v dějinách – cínu v pravěku, stříbra ve středověku, uranu v letech 1947-1962 až po současné úvahy o těžbě lithia. Zároveň také shrnul výsledky již ukončených projektů ArchaeoMontan 2014 a ArchaeoMontan 2018 a nastínil činnosti, postupy a cíle, které si předsevzal projekt ArchaeoTin. Jelikož se jedná o přeshraniční projekty, nechybělo ani srovnání s německými hornickými oblastmi – městy Freiberg a Dippoldiswalde.

Přednáška byla určena pro publikum z řad široké veřejnosti, poutavé vyprávění nejen o těžbě samotné, ale i životě horníků a jejich rodin doplňovaly dotazy přítomných.

Ve dnech 19. a 20. března se naše pracoviště stalo hostitelem již druhého prezenčního setkání projektových partnerů. Rádi bychom touto cestou poděkovali zastupitelstvu města Boží Dar, za laskavé poskytnutí reprezentativní zasedací místnosti na radnici, kde se pracovní setkání početné pracovní skupiny konalo. Velký dík patří paní Dáňové, která nám při přípravě sálu pomáhala.

Program dvoudenní události byl nabitý. Po přivítání účastníků ze strany lead partnera představily všechny týmy své aktivity, které uskutečnily od posledního (virtuálního) setkání, jež proběhlo začátkem prosince loňského roku. Dobrou zprávou je, že se vědečtí pracovníci mohli díky příznivému počasí vydat do terénu ve srovnání s jinými roky poměrně brzo, a tak i následná diskuze byla bohatá a přínosná. V návaznosti na ni vystoupily dvě představitelky zapojených muzeí a popsaly své představy o jednom z projektových výstupů – putovní výstavě.

S potěšením jsme mezi námi přivítali i zástupce českých a německých asociačních partnerů – Archeologický ústav AV ČR, Praha; Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem; Montanregion Krušnohoří/ Erzgebirge; Národní památkový ústav, ÚOP v Lokti; Destinační agentura Krušnohoří; Tourismusverein Erzgebirge. Společně byly diskutovány možnosti jejich zapojení do projektu a následné šíření výsledků projektu mezi co nejširší cílovou skupinu.

Celé setkání bylo korunováno exkurzí na rýžoviště na Zaječím vrchu u Potůčků, kde probíhala čilá diskuze nad možnými výzkumnými metodami a strategiemi.

Další prezenční schůzka se bude konat 23.-24. 9. a jejím organizátorem bude tým Ludwig-Maximilians-Universität München.

Na pozvání dr. Rojíka, geologa Česko-bavorského geoparku Muzea v Sokolově, se začátkem května tým mosteckých archeologů ve složení Kryštof Derner, Ondřej Malina, Jiří Crkal a Jana Burdová vydal na prohlídku stálé expozice ve sklepení sokolovského zámku s názvem Geologie – mineralogie – petrologie – paleontologie – nerostné suroviny minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Komentovaná prohlídka byla zakončena na pracovišti pana Rojíka, na němž nám ukázal oblast, do které povedou naše další kroky, tedy oblast říčky Rolavy, jež odděluje katastrální území Přebuzska a Rolavska a ve středověku (a doufejme, že i dříve) nabízela ideální podmínky k těžbě cínu.

Již předem bylo jasné, že na západní část Krušných hor bychom těžko hledali většího odborníka, neboť Petr Rojík se zde narodil, téměř celý život pracoval jako uhelný geolog v lomu Medard u Sokolova a po revoluci se začal zabývat těžbou doprovodných surovin při těžbě uhlí. V současné době mimo jiné vyučuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, a i nadále se jako „krušnohorský patriot“ věnuje historii hornictví a místopisu Krušných hor. Sám napsal nebo se autorsky podílel na několika knihách – kupříkladu je autorem knihy Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Laicky se také věnuje studiu kronik psaných v Krušnohoří a pořádá řadu přednášek o svém rodném regionu.1 Dr. Rojíkovi srdečně děkujeme za příjemný den, který jsme s ním mohli strávit a jsme rádi, že je členem našeho projektového týmu.

V terénu jsme odebrali několik vzorků, které budou dále analyzovány a datovány.

1 https://www.pametnaroda.cz/cs/rojik-petr-20170925-0 [10.05.2024]

Ve dnech 5. až 7. února proběhla mezinárodní 19. konference environmentální archeologie ve slovenské Nitře. Zde byly prezentovány zatím dílčí výsledky projektu, a to konkrétně proměna vegetace v oblastech těžby cínu. Na příspěvku do konference se podíleli projektoví kolegové z Ústavu archeologické památkové péče, Národního památkového ústavu a Filozofické fakult UJEP a Masarykovy univerzity, konkrétně: Kryštof Derner – Libor Petr – Romana Kočárová – Petr Kočár – Ondřej Malina – Vilém Zábranský – Jiří Crkal – Vojtěch Peksa.

Dne 26.06.2025 proběhl na půdě Podkrušnohorského technického muzea v Mostě workshop, jehož cílem bylo představení dosavadních výsledků projektu ArchaeoTin tamním zaměstnancům. S vedením muzea byly déle diskutovány možnosti prezentace těchto výsledků v expozici rudného hornictví i následná další meziinstitucionální spolupráce.

Účastnící workshopu: Z leva doprava: V. Vysloužil, M. Šusta, Z. Jakš (ředitel PTM), K. Derner (ÚAPP SZČ), M. Kříž.

V pátek 8. srpna proběhla další z řady sondáží mosteckých archeologů, tentokrát ve Fojtovicích nedaleko Krupky. Od ostatních prací v terénu se lišila přítomností Lucie Heyzlové, pracovnice Českého rozhlasu, která vedla rozhovor s Kryštofem Dernerem, vědeckým pracovníkem projektu ArchaeoTin. Ten představil současný stav bádání, hlavní cíle projektu i způsoby zjišťování stáří jednotlivých vzorků odebraných z bývalých cínových rýžovišť.

Rozhlasová reportáž o projektu ArchaeoTin z 8. srpna 2025 zřejmě inspirovala redaktory České televize k natočení vlastní obrazové reportáže. Vyrazili proto s kameramanem za archeologickými pracovníky do Fojtovic u Krupky na Teplicku a dokumentovali jejich výzkum.

Během něj popsal Kryštof Derner detailně, co vedlo jeho tým ke zkoumání právě této lokality. Cílem projektu je dokázat, že krušnohorská rýžoviště vznikala již v době bronzové a místní cín zásoboval celou Evropu. Skutečné stáří nalezených reliktů těžby bude předmětem laboratorního zkoumání.

Foto: odkaz na reportáž
Foto: Kryštof Derner, ÚAPP Most

Již 56. ročník konference archeologie středověku „Archaeologia Historica“, nesoucí téma Počátky středověkých měst a problematika archeologického výzkumu městského prostředí se konala v Hradci Králové ve dnech 15.–19.9. Rádi jsme využili nabídku organizátorů a formou posteru zde prezentovali výsledky výzkumu středověkých rýžovišť v projektovém území. Samotné téma vzbudilo velký zájem hlavně mezi kolegy ze zlatonosných rudních revírů, kde nejstarší hornickou činností bylo rovněž rýžování. Na neformální úrovni se tak rodí nadregionální spolupráce při výzkumu a prezentaci rýžovišť jako doposud obtížně uchopitelného archeologického tématu. 

Foto: Kryštof Derner, ÚAPP Most

Za chladného, ale barevného podzimního dne 1. 10. navštívila vedoucí projektu Dr. Christiane Hemker s kolegou Frankem Schröderem a geologem Michalem Urbanem vykopávky UAPP na rýžovišti u Fojtovic. Právě zde se ukázal přínos spolupráce v přeshraničních projektech. Na počátku výzkumu stálo upozornění F. Schrödera na možný výskyt rýžoviště, jak se mu jevilo na LIDARu. Letošní exkurze vedla již k vykopaným sondám. Výměna názorů na archeologické situace i širší sídelně-historické souvislosti byla nesmírně podnětná. Do Drážďan a Prahy k dalším analýzám pak putovaly spontánně odebrané vzorky sedimentů a hornin. 

Foto: Kryštof Derner, ÚAPP Most

Ve dnech 8. 10. až 10. 10. se konal další ročník mezinárodní konference Stříbrná Jihlava. Jejím hlavním organizátorem je Muzeum Vysočiny Jihlava, na přípravě a chodu aktuálního ročníku se výrazně podílela také Masarykova univerzita v Brně, Kraj Vysočina a Statutární město Jihlava. Akce je pořádána od roku 1995, a to jednou za tři roky. Letos tak proběhl jubilejní 30. ročník, který přilákal na 60 účastníků z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Francie, Anglie či Srbska. Konference je od svého počátku tematicky zaměřena na bádání v oblasti hornictví a hutnictví od pravěku do konce předindustriální éry a v tomto duchu byly také zaměřeny všechny prezentované příspěvky, kterých bylo předneseno na 25. V rámci konference byla pro účastníky pořádána např. prohlídka jihlavské radnice, expozic muzea a kulturní program na hradě Roštejn. Každý ročník je vybrána lokalita v rámci Kraje Vysočina, která je spojována s dobýváním a následnou úpravou nerostného bohatství. Letošní exkurze směřovala na vrch Šacberk.

Tématu těžby cínu v Krušných horách byla věnována celá sekce. Projekt ArchaeoTin, jeho úkoly, cíle, metody a perspektivy přeshraniční výzkumné spolupráce věnované rýžování cínu v této lokalitě představila vedoucí projektu ze Zemského archeologického úřadu v Drážďanech představila jeho vedoucí dr. Christiane Hemker. Vědečtí pracovníci tohoto projektu následně představili nejnovější výsledky svého výzkumu. Poznatky mosteckého týmu z české části Krušných hor prezentoval Kryštof Derner. O geochemických a mineralogických výzkumech krušnohorských vzorků pojednával příspěvek Petra Hrubého a Karla Malého.  

 Dne 13. listopadu 2025 se uskutečnila již 5. prezenční schůzka projektových partnerů, tentokrát v saském městě Annaberg-Buchholz a jejími organizátory byli pracovníci z TU Dresden.

     Hlavním cílem setkání bylo tradiční představení aktuálního stavu výzkumných prací všech partnerů, shrnutí práce s veřejností a výhledu, kam bude jejich bádání do konce projektu směřovat. Grit Neubauer z TU Dresden informovala např. o odběru nových vzorků z komunálního lesa v oblasti Greifenbachtal. Kryštof Derner, vedoucí mosteckých archeologů, sdělil, že odebrané vzorky z Fojtovic jsou postupně předávány k dataci vědeckým pracovníkům Masarykovy univerzity. Dosud datované vzorky pocházejí majoritně ze 14. století. V brněnských laboratořích zkoumané vzorky z Místa obsahují slitky bronzoviny, úlomky misky z Kadaně ukazují spíše na její použití v medicíně. Matthias Schubert z LfA hovořil o reliktech těžby na Sauschwemme a v Auersbergu, shrnul přednášky a práci s veřejností za poslední měsíce. Vědečtí pracovníci z mnichovské univerzity informovali o výsledcích komparace pylových diagramů ze Schellerau a Malého jeřábího jezera (Kleiner Kranichsee). Lucie Kursová z teplického muzea nastínila didaktický program výstavy pro žáky základních škol a upřesnila datum vernisáže putovní výstavy ČLOVĚK a CÍN v teplickém muzeu, ta se bude konat 2. dubna 2026 v 17 hod, druhý den se výstava otevře široké veřejnosti.

     Vedoucí projektových partnerů sdíleli s Lead partnerem také stav čerpání finančních prostředků.

     Tuto schůzku od té minulé odlišovala i přítomnost odborníků, jež přednesli své příspěvky na rozličná témata, která však rozšiřovala obzor montánní archeologie. Přednášejícími byli Susanna Cereda (Universität Innsbruck), Wieke de Neef (Universität Bamberg), Michal Urban (Montanregion Erzgebirge/Krušné hory), Daniel Berger (Archäometrie Zentrum, Mannheim) a Leopold Oertel (TU Bergakademie Freiberg).

     Na toto setkání navazovala exkurze, která směřovala do údolí Greifenbachtal pod hradem Greifensteinem. Zde Kolegové z LfA pod vedením M. Böhmeho zkoumají rozsáhlé rýžoviště ze 13. století. Na dané místo navedly archeology jednak historické zmínky o těžbě pod Greifensteinem, jednak zajímavá horizontální stratigrafie, kdy část staršího rýžoviště porušuje důlní Greifenbašský vodní kanál sloužící jako náhon pro vodní stroje na Saubergu u Ehrenfriedersdorfu. Dobové rýžování i současný archeologický výzkum se musely potýkat s velkými valouny a bloky žuly v říční nivě, které musely být nakonec ponechány na místě, na dně dobývek a rýžovnických prací. Pozoruhodným nálezem v druhotné poloze byly mikrostrusky, signalizující blízkost středověké cínové hutě. Komplexní výzkum doplnila sondáž v milířištích, ukazující, jak hornictví měnilo v tomto údolí vegetaci. Živá diskuse se rozproudila ke geologickému podkladu zdejších rýžovišť a případnému výskytu mlecích kamenů, které by se zde daly očekávat, ale zatím nebyly nelezeny. V rychlosti jsme navštívili i skalní hrad Greifenstein, postavený snad již okolo roku 1200, z nějž dnes zbyly jen velmi nepatrné stopy ve skalách. I tyto se ale kolegové z LfA pokoušejí analyzovat a vytvořit na jejich základě rekonstrukci původní podoby hradu.

V pátek 14. listopadu vyvrcholily několikaměsíční přípravy putovní výstavy ČLOVĚK a CÍN. Archeologické doklady dobývání cínu v Krušných horách. 

     Zahájení výstavy se zúčastnilo na 160 hostů, výstavu otevřel předseda saské vlády Michael Kretschmer. Další zdravice pronesla ministryně pro kulturu a turismus Barbara Klepsch, generální konzulka v Drážďanech Ivona Valhová, starostka obce Ehrenfriedersdorf Silke Franzl či vedoucí Zemského archeologického úřadu Sasko Regina Smolnik. Úvodní slova a slova díků proložilo vystoupení hornické skupiny „Bergmännischer Musikverein“ Ehrenfriedersdorf e.V.

     Výstava je jedním z vrcholů přeshraničního projektu ArchaeoTin, v němž se celkem sedm projektových partnerů pod vedením Zemského archeologického úřadu Sasko snaží multidisciplinárním výzkumem dokázat těžbu cínu na území Krušných hor v době bronzové a ve středověku.

     Na programu byly komentované prohlídky výstavy, během kterých byl vyzdvižen význam cínu v různých dějinných epochách. Výstava přibližuje pracovní postupy samotného rýžování od těžby až po jeho zpracování, ale také vliv hornické činnosti na krajinu Krušných hor. Popisuje také postupy výzkumu jednotlivých projektových partnerů vč. výsledků např. v podobě pylových zrn z 3D tiskárny nebo 3D animace proměny krajiny hornického města Krupka a mnoha jiných.

     Celou akci doprovázel velký zájem novinářů. Vedoucí projektu Dr. Hemker ze Zemského úřadu pro archeologii Sasko a kurátorka Betina Meißner poskytly mnoho rozhovorů. Takto o výstavě Člověk a cín informovala média MDR Sachsenspiegel a ERZ-TV.

     Výstava mohla vzniknout díky skvělé spolupráci všech projektových partnerů a obrovskému nasazení její kurátorky Betiny Meißner. Je vhodná pro širokou veřejnost i školy. V saském Ehrenfriedersdorfu si tuto interaktivní multimediální výstavu budete moci prohlédnout do 01.03.2026 a od 02.04.2026 pak v Regionálním muzeu v Teplicích.